Civilizační choroby: metla lidstva!

7.7.2017

Uspěchaná doba. Pracovní kolotoč. Nedostatek odpočinku. I vy to dobře znáte? Potom velmi dobře zpozorněte a rozhlédněte se kolem sebe. Deprese. Hypertenze (vysoký tlak). Diabetes Melitus (cukrovka). Alzheimerova choroba. Vítejte ve společnosti jen malého výčtu dnešních ,,strašáků“, kteří se řadí do tzv. civilizačních chorob.

Zdroj: pixabay.com

Co je civilizační choroba?

Přesná definice neexistuje. Vědci však civilizační choroby označují jako nemoci, které propukají díky zvýšenému stresu, nadměrnému hluku, sedavému zaměstnání, nedostatku fyzické aktivity, a v neposlední řadě také špatné životosprávy. Jedná se o velký výčet chorob, kterými, podle statistik, trpí zhruba každý čtvrtý člověk z celkové populace žijící ve vyspělých civilizacích. Velkou zvláštností se zdá důvod, proč technicky nevyspělým zemím, se civilizační choroby ,,vyhýbají“. Důvod pramení v technologii. Tyto země trápí naopak tzv. ,,infekční choroby“. Pojďme se podívat, o které choroby jde.

Jedná se o:

• deprese
• cukrovku (Diabetes Melitus)
• revmatická onemocnění
• vysoký tlak (Hypertenze)
• alergie
• infarkt myokardu
• syndrom vyhoření
• obezita

Nemalý vliv na civilizační choroby má nesporně špatná životospráva a nedostatek přirozeného pohybu. Jsou to ovšem věci, které dokážeme ve velké většině úspěšně změnit. Chce to ale samozřejmě kus odvahy, výdrže a odhodlání. Velkým hnacím motorem jsou například výše zmiňované nemoci. Ale není tomu vždy tak. Zdravá životospráva velmi pomáhá i po psychické stránce. Člověk se cítí ,,lehčí“ a plný energie.

V dnešní době se na nás z každé strany, ať už z médií, tisku nebo internetu, valí osvěta o zdravé životosprávě. Co bychom měli, a co bychom rozhodně neměli. Jeden říká to, druhý zase ono. Ale jak je to tedy ve skutečnosti? Co se vlastně skrývá za spojením ,,Zdravá životospráva, zdraví životní styl“? Odpovědi a rady na toto téma rostou jako houby po dešti. Záleží, z jaké strany to uchopíte.

Jádro věci ale zůstává pořád stejné: pohyb + zdravá výživa = ZDRAVÁ ŽIVOTOSPRÁVA

Co mohu jíst, když chci zdravě žít?

• zeleninu a ovoce (doporučuje se 1 porce/den)
• mléčné výrobky – nízkotučné (tvaroh, bílý jogurt, sýry s nízkým obsahem tuku)
• sója
• rýže – nejlépe loupaná
• maso: drůbež, králík, telecí, drůbeží šunka, ryby (pozor na vepřové: vysoký obsah tuku)
• bezvaječné těstoviny
• brambory – max. 3 do týdne (vysoký obsah škrobu)
• bylinky (rozmarýn, tymián, majoránka, bazalka, pažitka, petržel, atd.)
• pečivo: celozrné, z tmavé mouky
• luštěniny všech druhů
• polévky – bez zahuštění (zeleninové, vývary)
• nápoje: neslazené (čaje, vodu, smoothie z ovoce i zeleniny, nealkoholické pivo

Čemu se naopak vyvarovat?

• alkoholu
• tučným pokrmům (hranolky, brambůrky)
• přeslazeným a přesoleným pokrmům
• bílému pečivu
• tučnému masu: vepřové, hovězí, mletá masa, husa, kachna, vnitřnosti
• sladkostem a moučníkům
• sádlo, olej, margaríny, majonézy, apod.

Se zdravou výživou neodmyslitelně kráčí i pitný režim. Zdravým pitným režimem se rozumí příjem neslazených vod. Nejlépe vyhovující jsou neslazené čaje, voda z kohoutku či voda s citrónem. Dále také kojenecké a pramenité vody. Žádoucí příjem tekutin se počítá 2,5 až 3l denně. Obecně však platí toto pravidlo: 0,5l tekutiny na 15kg hmotnosti.

Jak často jíst?

Držte se pravidla: ,,méně a častěji“. Lékaři doporučují 5 až 6 jídel denně po malých porcích. To znamená každé dvě až tři hodiny. Tím, že budete tělu dodávat pravidelný příjem potravin, zamezíte tak opačnému výsledku, který by se dostavil, a to hladovění. Samotné hladovění má na tělo opačný účinek, než který vyžadujeme. Mýtus ,,nejez a zhubneš“ už je dávno pasé. Je to právě hladovění, které místo očekávaného výsledku, přinese opak. Opakem může být únava, žaludeční problémy, špatné zažívání a také přibývání na váze.

Pokud i vy chcete změnit svůj život, svojí životosprávu, nikdy není lepší čas na začátek, než právě TEĎ.